Naše  tipy  na  výlet

Prohlédněte si krásná místa v naší lokalitě.

V okolí obce Rudice, ve které se restaurace Tumperek nachází, najdete mnoho cílů jak pro pěší výlety, tak i pro výlety na motocyklu, autem či na kole.

Pokud vyrazíte pěšky, můžete v nebližším okolí navštívit Rudické propadání, kde se propadá Jedovnický potok a vyvěrá u Býčí skály v Josefovském údolí. Dalšími místy, které stojí za to navštívit je lom Seč a samozřemě muzeum „Větrný mlýn“, ve kterém je muzeum historie obce, hornictví a hutnictví, a stálá expozice speleologie a mineralogie. Na vycházku se můžete také vydat po 7 km dlouhé naučné stezce Jedovnické rybníky a Rudické propadání. Tato začíná u větrného mlýna a je vybavena 13 informačními panely, pokračuje kouzelným údolím Kolíbek k propadání a procházkou kolem Jedovnického potoka končí u rybníka Olšovec.

Motorizovaně nebo na kole můžete vyrazit k propasti Macocha, navštívit Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko – Šošůvské jeskyně, jeskyni Balcarku, jeskyni Výpustek a mnohá další zajímavá místa v Moravském krasu.

Rudické propadání

Jeskynní systém Rudické propadání – Býčí skála v Moravském krasu je se svojí délkou více jak 12 km druhým nejdelším v České republice. Nejmocnější příkrov devonského vápence dal vzniknout 153 m hluboké Rudické propasti, která je naší nejhlubší podzemní propastí. Podzemní tok Jedovnického potoka, spadající do hloubky 86 m soustavou vodopádů (nejvyšší v ČR, měří 35 m), svojí dynamičností vytvořil vysoké podzemní kaňony, mohutné dómy, ale i místa těžko průstupná. Nad podzemním tokem se ve více jak stometrové výšce nachází labyrint komínů a horizontálních chodeb, které jsou společně s bohatou sintrovou výzdobou důkazem neustálého procesu krasovění. Probíhající výzkum dosud nevydaných tajemství navazuje na bohatou historii objevování rudického podzemí, které patří k nejdramatičtějším v dějinách průzkumu Moravského krasu. První objevitelské úspěchy zaznamenal starohrabě Hugo Salm již v roce 1802.

Odkaz na sestup do podzemí – www.speleorudice.cz

Větrný mlýn

Od srpna 2014 je expozice doplněna 3D videoprojekcí, která návštěvníkům ukáže krásy okolí Rudice a především rudického podzemí v úchvatném prostorovém zobrazení.

NÁVŠTĚVNÍ DOBA V MUZEU:

Po nutných opravách byl mlýn znovu otevřen 7. dubna 2012. Od ledna do dubna a od října do konce roku je otevřen pouze o víkendech (v zimních měsících s ohledem na aktuální počasí), v květnu až září pak denně od 9.00 do 12.00 a od 14.00 do 17.00 hod. mimo pondělky, kdy je sanitární den. To platí pro muzeum i informační centrum, pokud nebude uvedeno jinak. Mimořádnou návštěvu, např. hromadný zájezd, lze domluvit s průvodcem panem Janem Dobešem, Rudice č.p. 5, telefon (+420) 602 729 084 nebo (+420) 603 803 435. Případné změny otevírací doby z technických nebo organizačních důvodů najdete na úvodní stránce obce.

Lom Seč

Na jihozápadním okraji obce vlevo od silnice Rudice-Olomučany se nachází od roku 1993 již (intenzivně – pozn. admina) netěžená, zatím ovšem veřejnosti nepřístupná pískovna Seč, představující v současnosti jediný větší odkryv sedimentů jurského až spodnokřídového stáří, označovaných jako rudické vrstvy. Vlastní lom má půdorys cca 180 x 100 m a dosahuje hloubky kolem 20-30 m. Lokalita je součástí Rudické plošiny. Zarovnaný reliéf, na němž se rudické vrstvy nacházejí, představuje z největší části exhumovaný spodnokřídový (předcenomanský) reliéf, jehož uchování bylo podmíněno překrytím křídovými a později i neogenními sedimenty.

Rudické vrstvy představují přeplavené produkty kaolinicko-lateritického zvětrávání jurských a spodnokřídových sedimentů. Vytvářejí asi 70 m mocné souvrství, v němž dochází k mnohonásobnému střídání kaolinických křemenných písků, obsahujících četný rohovcový materiál, pestrých kaolinických jílů a červenohnědých železitých písků až pískovců.

Rudické jezírka

Těžba železné rudy skončila s provozem hutí v Blansku roku 1893, avšak zdejší doly nezůstaly opuštěné. Místní sedláci si našli zdroj obživy v těžbě především kaolinických jílů, používaných v blanenském slévárenském průmyslu, nebo také jako malířské hlinky. Ložiska jílů a písků nebyly v takových hloubkách jako železné rudy. Ve 40. letech 20. století po ukončení těžby hlinek byly šachty zavezeny a převážně zatopeny dešťovou vodou.

V okolí je ještě dnes až čtyřicet takových jezírek, z nichž největší je Šístý, severně pak Kocmanka, Janovka, Zouharka a Šebelka. Jména jezírek jsou odvozena od jmen původních majitelů. Nejhlubší šachta, nesoucí jméno Hugo, byla hluboká 140 m.

Kaple sv. Barbory

Kaple byla v Rudici otevřena a požehnána 21.9.2002. Je zasvěcena sv. Barboře, patronce naší obce (je mimo jiné patronkou horníků a jeskyňářů). Kaple je určena k církevním obřadům a k poslednímu rozloučení s rudickými občany. Jejím vlastníkem je Římskokatolická farnost Jedovnice a jejím zástupcem je farář  jedovnické farnosti, do které patří i Rudice. Tím je v současné době ICLic. Václav Trmač. Kontakt: Kostelní 38, 67906 Jedovnice, tel.: 516 442 221, mail: rkf.jedovnice@biskupstvi.cz. Mše svaté s nedělní platností se v kapli konají  každou sobotu v 18 hod. (v létě) a v 17 hod. (v zimě).

Propast Macocha

Propast Macocha je 138,5 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu („Light hole“ – jejíž dno je ozářeno sluncem) v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. V roce 1723 do propasti jako první sestoupil mnich minoritského kláštera Lazar Schopper, čímž byla zahájena dlouhá řada odvážných činů nadšenců i skutečných badatelů, kteří s nasazením vlastních životů odhalovali krok za krokem tajemství Macochy. Významným mezníkem byl rok 1856, kdy do propasti podnikl výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy K. Absolon. Výsledkem vědeckých výprav bylo detailní probádání samotné propasti i jeskyní na propast vázaných. Tyto práce vyvrcholily v roce 1914 zpřístupněním suché části Punkevních jeskyní.

Království šneka Krasíka

Že nevíte, kdo je šnek Krasík?

Šnek Krasík z Moravského krasu založil v našem regionu své Pohádkové království a v něm pohádkové kanceláře, kde všem malým i velkým návštěvníkům Moravského krasu nejen poradí, co krásného u nás mohou zažít, ale také pomohou se zvládnutím několika her, které si pro ně Krasík připravil.

1) Sbírání razítek

V pohádkových kancelářích si vyzvedněte cestovní pas pohádkového království, který slouží ke sbírání razítek a zapisování cestovatelských zážitků. Za určitý počet razítek získaných během návštěv pohádkových kanceláří v různých koutech Moravského krasu vás pak čekají různé odměny (pexeso, dřevěné mince, kniha pohádek). Razítka můžete sbírat po celý rok.

2) 7 dní v pohádce

Nemáte GPS potřebnou pro geocaching, ale přesto vás výprava za poklady láká? Vyzkoušejte program 7 dní v pohádce. 5 pěších tras s délkou od 0,5 do 5 km spojených s luštěním tajenky a pokladem na konci, vyjížďka na koloběžce či návštěva tvořivé dílny v mýdlárně představují příjemnou náplň prázdninových či víkendových dní pro děti i dospělé. Průvodce po jednotlivých trasách získáte v pohádkových kancelářích. Blanenskou trasu si můžete projít celoročně, ale pozor – k pokladu je přístup pouze v otvírací době blanenského zámku.

Naučná stezka Rudické doly

Naučná stezka Rudické doly přibližuje historii i místa spojené s dolováním železné rudy v okolí obce Rudice.

Stezka začíná u Větrného mlýna v Rudici, kde si v Informačním centru můžete vyžádat tištěného průvodce. Trasa je značena zkříženými hornickými kladivy v černozelené barvě, má 14 zastavení, která jsou označeny čísly odpovídající v tištěném průvodci. Stezka je dlouhá asi 5 km a je vhodná i pro rodiny s dětmi.

Naučná stezka vás provede přes Geopark u Větrného mlýna,  důl na Nivě, kapličku zasvěcenou sv. Antonínu (patron horníků) s dnes zatopenou těžební jámou.

Dále přes Panské boudy s jezírkem, kde probíhala velmi aktivní těžba železné rudy, těžební jáma Černé hlíny s černě zbarvenými jíly od dřevěného uhlí, které se nedaleko pálilo v milířích.

Důlní míry Prokop a Waldungszeche,  Starohraběcí důlní míra, krásný lom Seč hrající různými barvami písků a jílů, Důlní pole Hlubina s nejbohatšími ložisky železných rud, Novinky, Rudická jezírka (luže), která jsou pozůstatkem opuštěných a zaplavených šachet, Velká halda, zatopená důl Šístý a Žegrov.

SINGLETRAIL

Singletraily jsou úzké přírodní stezky projektované a budované dle speciální a léty prověřené metodiky, díky které se Singletrail stává uceleným produktem pro rekreaci v přírodě. Singletrail je jednosměrná stezka pro horská kola, citlivě zasazená do terénu, na které zažijete opravdovou zábavu.

Singletraily jsou úzké stezky vybudované v přírodě pomocí léty prověřené metodiky. Nikdy nevedou dlouho rovně, příliš z kopce ani do kopce.

Singletraily jsou úzké jednosměrné přírodní stezky. Od ostatních chodníků a pěšinek se odlišují přesným a ověřeným způsobem budování, který navazuje na zkušenosti našich předků.

Speciální metodika, kterou trasy stavíme, umožňuje efektivní a udržitelnou správu sítě stezek. Jejím hlavním cílem je ale to, abyste si jízdu maximálně užili. Nikdy proto nevedou příliš dlouho do kopce. Při jízdě z kopce vám pak dovolí jet maximální rychlostí.

Cesty stavíme speciálně pro cyklisty. Nemusíte se tak bát, že se budete neustále vyhýbat turistům. Nezabloudíte ani do chráněných lesních území a oblastí. Stezky jsou navíc šetrné k přírodě.

Poplatek za užití stezek uhraďte na Základně v Jedovnicích. Tento polatek je dobrovolný a bude použit na údržbu stezek, jejich další rozvoj a na úhradu pronájmu lesních pozemků.